EU ani NATO nejsou připraveni na konflikt s Ruskem

Nová zpráva upozorňuje na nedostatečnou připravenost Evropy a Německa proti ruskému útoku v důsledku předražené a nedostatečné výroby zbraní.

Německý Kielský institut zveřejnil zprávu, která odhaluje chmurnou obrannou připravenost Německa, Evropy a Spojených států, píše americký bezpečnostní analytik Stephen Bryen. Institut založený v roce 1914 vypracoval studii, která upozorňuje na nízkou připravenost Evropy a Německa proti ruskému útoku v důsledku předražené a nedostatečné obranné výroby. NATO není na konflikt s Ruskem připraveno, ať už se v kuloárech či navenek tvrdí cokoliv, zdražování obranného vybavení sice obohacuje zbrojařské firmy, ale bezpečnost nezvyšuje.

Příkladem může být německé výsadkové vozidlo Caracal, nepancéřovaný džíp s otevřenými boky na podvozku Mercedes třídy G – byl dodán Ukrajině v počtu více než tří tisíc za cenu 620 000 euro za kus. Pokud byste namontovali kulomet na komerční džíp (tedy na vozidlo se shodnými bezpečnostními parametry), bude to celé stát asi 35 000 euro. Munice 30 mm pro německé bojové vozidlo pěchoty Puma (které stojí 5,3 milionu dolarů!) schopné vystřelit 600 ran za minutu stojí přibližně 1 000 dolarů za výstřel, takže je desetkrát dražší než americký ekvivalent v ceně 100 dolarů. To jsou ohromující rozdíly.

Německá armáda nakupuje do výstroje taktická vojenská sluchátka s funkcí potlačení hluku, která jsou v maloobchodě dostupná za cca 400 dolarů, armáda za ně platí neuvěřitelných 2700 dolarů. Evropské armády provádějí obdobně nákladné nákupy, Kielský institut však pouze konstatuje, že jde o superdrahé nákupy, možnou korupci při těchto obchodech nezmiňuje.

Zpráva také upozorňuje na významnou produkci obranného průmyslu Ruska (tedy že mu zbraně hned tak nedojdou) a spolupráci se Severní Koreou, jejíž zbrojní průmysl má ohromné zásoby dělostřelecké munice a raket, které Rusku prodává za tolik potřebnou hotovost.

Německo sice plní cíl výdajů NATO na obranu, jeho investice jsou však zatíženy předraženým hardwarem, z něhož velká část navíc končí na Ukrajině. Další problém je protivzdušná obrana,  která, ač pro budoucí obranné potřeby klíčová, je zcela podhodnocená a podfinancovaná.. Protivzdušná obrana dodávaná na Ukrajinu funguje špatně, což signalizuje možné budoucí problémy v Evropě.

Zpráva také uvádí míru zachycení různých typů ruských raket v roce 2024. Ukrajina tvrdí, že zachytí 25 % hypersonických raket Kinžal a Zircon, ale jen naznačuje, že zachycení jediné této rakety vyžaduje salvovou palbu všech 32 odpalovacích zařízení v baterii Patriot amerického typu. V tomto bodu je skryt problém: dlouhotrvající výroba střel Patriot, nedostatek kritických komponentů, očekávané zpoždění výroby až do roku 2027, tudíž jejich momentální nedostatek. USA sice prodaly Ukrajině systémy protivzdušné obrany, včetně Patriotů, vznikají však pochyby o jejich účinnosti. Izraelské systémy jsou považovány za lepší, ale v současné době nejsou na Ukrajině rozmístěny, špičkový americký systém AEGIS je umístěn v Polsku a Rumunsku, ale na Ukrajině ne.

Evropě chybí domácí protivzdušná obrana a Británie ji nemá vůbec, upozorňuje zpráva. USA mají obranu jen omezenou (stíhačka středního doletu alokovaná na Aljašce stejně jako antiraketa středního doletu umístěná tamtéž neochrání celé území USA). Pentagon tedy usiluje o střely Interceptor, které budou účinné zejména proti nově vznikajícím hypersonickým zbraním, jako jsou Kinžal a Zirkon, současné systémy NATO jsou proti těmto raketám bezbranné.

Ukrajinci a Rusové vypouštějí tisíce dronů, které je v akci obtížné zasáhnout, přitom například ruský dron Lancet je schopen zničit moderní bojové tanky.

Kielská zpráva tak přináší nový a důležitý pohled na bezpečnostní situaci nejen Evropy, ale i USA, které se smluvně zavázaly při obraně Evropy pomáhat. Namísto neustálého rozšiřování NATO a vyvolávání strachu v Evropě a Rusku je čas ustoupit a zjistit, zda je věrohodná obrana Evropy vůbec možná. V tuto chvíli odpověď zní, že není, končí Bryen.

Zdroj: casopisargument.cz